Martin Jemelka


V české historiografii hospodářských a sociálních dějin není mnoho témat, která by měla globální potenciál a rezonanci. Rozhodně k nim patří aktivity rodinné firmy a podnikatelů Tomáše a Jana Antonína Baťových. Již mezi světovými válkami poutalo jméno Baťa pozornost, spotřebitele obuvi a její výrobce dělilo do zástupů stoupenců a zavilých kritiků, stalo se kamenem úhelným, o nějž se svářeli podnikatelé, politikové, ekonomičtí teoretikové, sociální kritikové i reprezentanti fordismu a sociálního inženýrství. Ikonami Baťova podnikání nebyly jen módní a cenově dostupná obuv a avantgardní obchodní domy, ale i vzorné průmyslové komunity – tovární města. Továrním městům Baťova koncernu bude věnována přednáška Martina Jemelky na základě knihy dvou českých historiků (Martin Jemelka – Ondřej Ševeček), která je výsledkem jejich dlouhodobých výzkumů první, skutečně globální firmy československé provenience. Publikace uceleně mapuje ekonomickou, a především sociální dimenzi baťovského podnikání v době jeho dynamické zahraniční expanze. Transfer podnikatelského systému je sledován v politických a ekonomických souřadnicích devíti evropských zemí, v nichž bylo založeno šestnáct továrních měst, a to v dramatické epoše od konce dvacátých do konce čtyřicátých let, kdy Evropa prošla krizí ekonomického liberalismu a parlamentní demokracie a etapou totalitárních a autoritářských režimů ústící ve vznik Železné opony a konstituování Východního bloku. Problematika revoluční proměny obuvnické produkce, prvního globálního modelu podnikání obuvnické branže, pásové výroby a jejích dopadů, a na prvním místě modelu továrního města v baťovských variantách je nahlížena optikou domácí a zahraniční odborné literatury a archivních pramenů z řady evropských archivů. Předkládána je jako dramatický příběh vzestupu a pádu jednoho z nejambicióznějších podnikatelských projektů evropského kontinentu.



V sobotu 2. 4. 2016, den před 140. výročím narozenin Tomáše Bati, se na půdě Akademického spolku konala velmi zajímavá přednáška k vídeňským stopám tohoto významného zlínského rodáka.

Pan PhDr. Martin Jemelka, Ph.D. svojí živou, bezprostřední a vtipnou přednáškou přiblížil asi 60 návštěvníkům Akademického spolku vídeňské začátky tohoto neúnavného workoholika a symbolu československého meziválečného hospodářského úspěchu, kterému se stalo město Vídeň osudné. Konkrétně byli např. zmíněni pan dvorní rada Ferdinand Menčík a jeho dcera Marie, kterou Tomáš Bata poznal na půdě Slovanské besedy na menšinovém plese roku 1911, se již o rok později stala jeho ženou. Dále Hugo Vavrečka, rodák z Ostravy a významný český novinář, národohospodář, politik a diplomat působící pro ČSR jako diplomat v Budapešti a ve Vídni. Pan Vavrečka, dědeček Václava Havla, byl v době první světové války důležitou spojkou k vojensko-ekonomickým kruhům ve Vídni a tím i důležitým zprostředkovatelem státních zakázek. Takto argumentujíc pan Dr. Jemelka podložil svoji teorii o zrychlení vývoje firmy Baťa během války a osvětlil publiku, že výjimečné schopnosti Tomaše Bati umožnily reagovat s předstihem jemu vlastním na změny situace, ve kterých jeho přímá konkurence selhávala. Vídeň a historický vývoj, na který Baťa dokázal rychle zareagovat, se výrazným způsobem zasadily o  vznik světově největšího výrobce bot meziválečného období.

PhDr. Martin Jemelka, Ph.D. (* 1979 Ostrava), absolvent katedry historie FF OU v Ostravě, na níž vystudoval obor Historie a posléze v doktorském studiu hospodářské a sociální dějiny, působí od podzimu 2006 jako odborný asistent katedry společenských věd VŠB-TU Ostrava, na níž přednáší Světové a národní dějiny a Dějiny vědy a techniky. Současně působí jako člen Centra pro hospodářské a sociální dějiny FF OU v Ostravě. V akademickém školním roce 2013/2014 byl vědeckým pracovníkem Imre Kertész Kolleg Filozofické fakulty Univerzity Friedricha Schillera v německé Jeně, od podzimu 2015 je v Institutu pro východoevropské dějiny Univerzity Vídeň ročním stipendistou Stipendia Richarda Plaschky. Dlouhodobě se zabývá sociálními, hospodářskými, urbánními a náboženskými dějinami 19. a 20. století a dějinami koncernu Baťa. S ohlasem publikoval v domácích i zahraničních časopisech a sbornících, je přispěvatelem Biografického slovníku Slezska a severní Moravy a veřejnosti se představil jako autor knih Na kolonii: život v hornické kolonii dolu Šalomoun v Moravské Ostravě do začátku socialistické urbanizace (VŠB-TU Ostrava, 2007), Z havířských kolonií aneb Jak se žilo havířským rodinám (Repronis, 2008), Na Šalomouně: společnost a každodenní život v největší moravskoostravské hornické kolonii (1870–1950) (Centrum pro HSD, OU v Ostravě, 2008; Cena Josefa Pekaře 2009) a Lidé z kolonií vyprávějí své dějiny (Centrum pro HSD, OU v Ostravě a Repronis, 2009). Jako spoluautor se podílel na publikacích Hornické kolonie Ostravy (KPHM OKD, Ostrava 2009), Ostravské dělnické kolonie I: závodní kolonie kamenouhelných dolů a koksoven v moravské části Ostravy (Centrum pro HSD, OU v Ostravě, 2011), Ostravské dělnické kolonie II: závodní kolonie kamenouhelných dolů a koksoven ve slezské části Ostravy (Centrum pro HSD, OU v Ostravě, 2012), Company Town‘s of the Baťa Concern (Franz Steiner Verlag Stuttgart, 2013) a Tovární města Baťova koncernu: evropská kapitola globální expanze (Academia, Praha 2016). Pravidelně spolupracuje s ČRO Vltava (pořady Akademie, CD Laser, Depozitář Hudební galerie, Komorní hudba, Matiné, Mozaika a Rondo) a regionálním studiem ČT (Divadlo žije, Terra musica). Na stránkách tištěných i elektronických médií (Czech Music Quarterly, Harmonie, Opera Plus, Týdeník rozhlas) se věnuje hudební publicistice. Od roku 2012 je členem Umělecké rady Národního divadla moravskoslezského, v němž za spolupráce ČRO Vltava 1. května 2014, v den 110. výročí úmrtí Antonína Dvořáka, dramaturgicky připravil Dvořákovský písňový maraton, první souborné provedení jednohlasé písňové tvorby Antonína Dvořáka.